Národní divadlo bylo postaveno v letech 1868 - 1881, novorenesanční sloh vypracoval prof. J. Zítek. 12. 8. 1881 budovu poničil požár. Obnova probíhala pod do roku 1883. Budovu Národního divadla tvoří vlastní divadelní budova, část Prozatímního divadla a jižní část - novostvavba. Fasáda je bohatě členitě zdobená. V interiéru zaujmou hlavní vestibul, předsálí, foyer, 1. galerie, hlediště (s prezidentskou lóži).
stará ostravská radnice stojí za prohlídku. Rekonstrukce proběhla v roce 2000.
je souborem dřevěných staveb, které jsou seřazeny do náměstička s kostelem. V městečku se konají každročně folklorní festivaly a jiné akce. Občerstvení je zajištěno ve staré dřevěné hospodě. Doporučujeme navštívit.
Okrouhlá dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku s předsunutou věží a majestátním dvouramenným schodištěm. Vlastní hrobka má podle tehdejších předpisů samostatný vchod, neprůhledná malá okna a vnitřní cirkulaci vzduchu. K výstavbě nové rodové hrobky dala podnět kněžna Eleonora Schwarzenbergová. Hrobku navrhl významný rakouský architekt Jan Schmidt, podle místní problematiky jej upravil stavitel Damasius Deworetzky. V okolí je anglický park.
Areál ostravského výstaviště nabízí mnoho kulturních a výstavních akcí, v létním období zde mimo jiné probíhá známý hudební festival Colours of Ostrava. Areál je v těsné blízkosti centra města a je také propojen lávkou přes řeku Ostravici s Ostravskoslezským hradem.
vznikl v 10. stol. a byl knížecím později královským sídlem. Z Vyšehradu začínala korunovační cesta králů přes Prahu až na Pražský hrad. Za husitských válek byl areál pobořen a později rekonstruován v barokní pevnost. V 19. stol. zde byl založen národní hřbitov Slavín. Jedinou dochovanou románskou památkou na Vyšehradu je rotunda sv. Martina. Je nejstarší v Praze a pochází z 9. stol.
věž měří 65m a má 186 schodů. Výstavba byla zahájena v 15. stol. a byla dokončena o 100 let později. V 18. stol. byla využívána jako sklad střelného prachu, od těch dob nese název Prašná brána. Branou vstupovala do Starého Města hlavní cesta spojující Prahu s východními Čechami.
je nejstarším pražským mostem a patří k nejstarším v Evropě. Na popud Karla IV. byla stavba započata 1357 za řízení architekta Petra Parléře. Most spojuje Malostranskou věž, která byla částí Juditina mostu (předchůdce Karlova mostu) a věž Staroměstskou. Most je dlouhý 520m, široký 10m a stojí na 16 pilířích. Most má nádhernou barokní sochařskou výzdobu, která nabízí 30 sousoší nejvýznamnějších sochařů.
jeho stáří přesahuje 500 let a patří k nejpamátnějším v Evropě. Je tvořen třemi samostatnými celky – chod apoštolů, kalendárium a sféra.
byla založena na žádost měšťanů Starého Města kolem roku 1338 Janem Lucemburským. Od 16. stol. význam radnice poklesl a v roce 1621 byla svědkem popravy 27 českých pánů, účastníků stavovského povstání.